Rozlišujeme dva typy bolestí hlavy primární a sekundární.

Primární bolesti hlavy na rozdíl od sekundárních nejsou způsobeny žádnou strukturální nebo jinak zjistitelnou příčinou.

Nejznámější primární bolestí hlavy je migréna, ale nejčastěji se vyskytující je tenzní bolest hlavy. Oba typy bolestí hlavy se mohou kombinovat.

Migréna

Migréna je samostatné chronické onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty bolesti hlavy s typickými doprovodnými příznaky: nevolnost, zvracení, světloplachost, větší citlivost na zvuky, zápachy apod. Vyskytuje se častěji u žen (kolem 15 %), než u mužů (asi 7 %) a postihuje prakticky všechny věkové skupiny. V dětství je častější u chlapců a kolem puberty se poměr obrací ve prospěch dívek. Největší počet migreniků vidíme mezi 30. – 40. rokem života.

Rozlišujeme dva typy migrény: migréna s aurou (aura = předzvěst) a migréna bez aury, která je mnohem častější (80 %).

Aura předchází vlastním bolestem hlavy a projevuje se přechodnou poruchou zraku, různými poruchami zorného pole (vidění vlnovek, někdy záblesků, drobných předmětů apod.). Vzácněji předchází migréně porucha citlivosti v končetinách, mravenčení a brnění, popř. porucha hybnosti končetin či porucha řeči. Příznaky aury obyčejně vymizí při nástupu bolesti hlavy.

Bolesti hlavy u migrény jsou střední až velmi silné, často omezují či vylučují pracovní a společenskou činnost, jsou převážně jednostranné, tepající a mohou trvat několik hodin až maximálně 3 dny. Námaha bolesti hlavy zhoršuje a nemocný vyhledává klid a odloučení. O doprovodných projevech jsem se zmínil na začátku článku, nejtypičtější jsou nevolnost, zvracení a světloplachost. Mezi jednotlivými záchvaty nemívá migrenik žádné další potíže, jeho životní pohoda je však narušena očekáváním dalších záchvatů bolesti hlavy.

Velmi často jsou jednotlivé záchvaty vyvolány některým spouštěcím podnětem: stresem, únavou, přepracováním, změnou životních zvyklostí, změnou meteorologických podmínek, nadměrným hlukem, nedostatkem spánku, přehnanou dietou, změnou denního rytmu (víkend), příjmem alkoholických nápojů, nadměrným kouřením nebo i vnitřním spouštěcím faktorem jako např. hormonální změnou v průběhu měsíčků u žen.

Vlastnímu záchvatu migrény někdy předchází o několik hodin až 1 den určitý pocit napětí, někdy únavy, někdy i podrážděnosti, chuť často na sladká jídla apod. Po skončení záchvatu je nemocný většinou unaven, má však pocit nesmírné úlevy.

Příčiny vzniku migrény nejsou dosud bezpečně a do všech detailů známy. Určitou úlohu hraje dědičná dispozice (migrénou trpí někdy několik generací žen či mužů). Děje, které se odehrávají před a během záchvatu migrény v mozku jsou velmi složité a výsledným stavem je jednoduše řečeno přecitlivělost některých nervových okruhů, vedoucích k vyplavování dnes již dobře známých látek, které rozšiřují mozkové cévy a zpětně udržují stav větší citlivosti. Nevíme dnes ještě přesně, proč určitý okruh osob reaguje v určitou chvíli právě výše popsaným způsobem na uvedené zevní a vnitřní podněty a na jiné nikoliv. V žádném případě neohrožuje prostá migréna život postiženého.

V některých případech však může migréna být i příznakem skrytého onemocnění a ve všech případech , kdy se mění charakter záchvatu, zvyšuje se jejich četnost a přetrvávají některé příznaky aury déle než 60 minut, je bezpodmínečně nutná konzultace s lékařem.

Doporučujeme, aby byl nemocný s typickou migrénou alespoň 1krát za život důkladně vyšetřen odborníkem (v tomto případě neurologem) a aby léčba byla usměrňována a kontrolována lékařem.

Nekontrolovaná samoléčba vede velmi často k návyku na některé léky a ke vzniku každodenních bolestí hlavy z nadužívání léků.

Tenzní bolest hlavy

Tenzní bolesti hlavy (odborně tenzní typ bolesti hlavy) je nejčastější formou bolesti hlavy. Celoživotní výskyt se pohybuje mezi 30 – 78% podle různých studií.

Dělí se na epizodickou a chronickou formu. Epizodická forma se klinicky manifestuje opakujícími se epizodami bolesti hlavy trvajícími hodiny až dny (30 minut až 7 dní). Rozlišuje se dále na málo častou epizodickou formu, kdy frekvence bolesti hlavy je menší než 1 den za měsíc (méně než 12 dní v roce) a na častou epizodickou formu, kdy bolest hlavy přichází jednou nebo více dní za měsíc, ale méně než 15 dnů za měsíc (tj. méně než 180 dnů za rok). Chronická forma se vyznačuje bolestí hlavy vyskytující se 15 a více dnů za měsíc (tj. 180 a více dnů v roce). Tato frekvence se vyskytuje alespoň 3 měsíce po sobě.

Vlastní bolest hlavy je v typickém případě oboustranná, tupá, tlaková nebo svíravá, mírné až střední intenzity. Na rozdíl od migrény bolest nepulzuje. Nezvyšuje se běžnou fyzickou aktivitou. Není přítomno zvracení nebo výrazná nevolnost. Může být přítomna mírná přecitlivělost na světlo. Záchvaty trvají od 30 min až po několik hodin nebo dní. Bývají přítomny i různé

nepříjemné pocity v oblasti hlavy jako pocity sevření, pásku kolem hlavy nebo přetlaku uvnitř v lebce nebo zatuhnutí šíjových svalů.